Lékárna U Školy v Újezdě u Brna: Kronika století péče a vytrvalosti

V srdci Újezdu u Brna stojí instituce, která je více než jen místem pro vydávání léků. Lékárna U Školy představuje živoucí paměť obce, svědectví o houževnatosti, obětavosti a neustálé péči o zdraví místních obyvatel. Její historie, propletená s osudy rodin a dramatickými zvraty 20. století, je inspirativním příběhem, který sahá až do doby, kdy lékařská péče byla převážně záležitostí zemědělských komunit a soukromých lékařských brašen.

Zrození vizi: PhMr. Theodor Merlíček a jeho cesta

Příběh lékárny začíná postavou PhMr. Theodora Merlíčka, muže s jasnou vizí a nezdolnou vůlí. Narodil se v době, kdy byla farmacie na vzestupu a moderní medicína si razila cestu. Jeho studijní léta, která ho z Valašského Meziříčí přivedla až do Brna, vyvrcholila rozhodnutím věnovat se farmacii, oboru plnému výzev i společenské odpovědnosti.

Merlíčkovu cestu však poznamenala první světová válka. Jako farmaceut byl povolán k vojenské službě, která ho zavedla do garnisonní nemocnice ve Lvově a později do Sieniawy u Přemyslu, kde působil jako vedoucí lékárny. Zde se osobně setkal s drsnou realitou válečných útrap, když sám překonal úpornou úplavici, k níž ironicky používal improvizované léky jako čokoládu, jodovou tinkturu či čípky. Jeho služba pokračovala v Krakově a dokonce i jako asistent mobilní epidemické laboratoře, což svědčí o jeho širokém záběru a oddanosti povolání.

Po návratu do osvobozeného Brna v listopadu 1918 se Theodor Merlíček nezastavil. Byl pověřen vedením nemocničního vlaku, který převážel raněné a nemocné vojáky domů, což byla nelehká a hluboce lidská mise. Po propuštění z armády nastoupil v židenické lékárně, ale jeho snem bylo založit vlastní lékárnu. Po zralé úvaze, zvažující lokality jako Rajhrad či Brno-Husovice, se rozhodl pro Újezd u Brna.

Výstavba lékárny: Překonávání překážek

Vybudování lékárny v Újezdě u Brna nebylo snadné. V tehdy převážně zemědělské obci bylo obtížné získat vhodný pozemek. Místo, kde dnes lékárna stojí, bylo kdysi „za humny', uprostřed křoví, kam vedla jen úzká polní cesta. Poslední budovou před budoucí lékárnou byla stará škola. PhMr. Merlíček však svou vizi neopustil. S obrovským úsilím a vytrvalostí zahájil výstavbu přízemní budovy s podkrovím, která se stala základním kamenem budoucí lékárny. Zpočátku zde bydlel sám, než se k němu připojila celá rodina.

Zkouška ohněm a znovuzrození

Osud však lékárně ani rodině Merlíčkových nepřál jen klidné časy. V roce 1945, během osvobození Československa Rudou armádou, vypukl v bytě lékárny požár. Během pouhých tří dnů celá budova shořela do základů. Rodina Merlíčkových přišla o veškerý majetek, zůstalo jim jen to, co měli na sobě. Tato událost by mnohé zlomila, ale PhMr. Merlíček se nevzdal.

S neuvěřitelným nasazením a podporou celé rodiny se pustil do obnovy. Bylo to období nadlidského úsilí, kdy se z trosek rodila nová naděje. Všechny vypůjčené peníze se jim podařilo splatit do roku 1950. Krátce poté však přišla další rána osudu - socializace. Lékárna byla převzata státem bez jakékoli náhrady, což znamenalo ztrátu celoživotního díla. Theodor Merlíček se stal správcem své vlastní, státem převzaté lékárny.

Nástup nové generace a éra proměn

Po nuceném státním převzetí převzal správu lékárny v roce 1955 syn zakladatele, PhMr. Oldřich Merlíček. Tím se udržela kontinuita rodinného odkazu a zároveň se otevřela nová kapitola. Během jeho působení prošla budova dalšími změnami. Uvolněné první patro bylo využíváno různě - nejprve zde sídlilo oddělení Veřejné bezpečnosti, posléze zde ordinovala dětská lékařka MUDr. Květoslava Jonasová a později i gynekologická lékařka. Lékárna tak kromě své primární funkce sloužila i jako multifunkční zdravotnické centrum pro celou obec.

Privatizace a návrat k tradici: Mgr. Marie Jadrná

Když PhMr. Oldřich Merlíček odešel do důchodu, převzala jeho štafetu Mgr. Marie Jadrná z nedalekých Bošovic. Její příchod do lékárny se odehrál v klíčové době, kdy Československo procházelo porevolučními změnami a otevíral se prostor pro privatizaci. Mgr. Jadrná, s hlubokou znalostí místního prostředí, lékárny i jejích pacientů, se rozhodla usilovat o její privatizaci.

Byla to dlouhá a byrokraticky náročná cesta plná prokazování a obhajování, ale díky své profesionalitě, celoživotnímu vzdělávání a oddanosti oboru byla Mgr. Marie Jadrná uznána za vhodného kandidáta pro převzetí lékárny formou prodeje. Tím se uzavřel jeden cyklus a otevřela se nová éra, která v sobě nese jak tradici, tak moderní přístup k lékárenské péči.

Lékárna U Školy dnes - Maják péče a komunity

Dnes je Lékárna U Školy na adrese Školní 666, Újezd u Brna stále aktivním a důležitým pilířem místní komunity. Její historie je příběhem o lidské vytrvalosti, schopnosti překonat nepřízeň osudu a o neochvějné víře ve službu druhým. Od svých skromných počátků „za humny' až po současnou, moderní podobu, Lékárna U Školy zůstává symbolem péče, odbornosti a trvalého odkazu rodin, které ji po generace budovaly a udržovaly.

Historie lékárny v Újezdě u Brna je zrcadlem dějin celého regionu - svědectvím o výzvách, proměnách a nezlomné síle lidského ducha, který se i přes největší překážky dokáže zvednout a pokračovat ve svém poslání.

Návštěvou Lékárny U Školy tak nezískáte jen potřebné léky či poradenství, ale vstoupíte do místa s hlubokými kořeny, kde se snoubí minulost s přítomností ve jménu zdraví a pohody obyvatel Újezdu u Brna a okolí.