Chripka typu a priznaky

Chřipka: Od virů po prevenci - komplexní průvodce

Chřipka, sezónní nepříjemný host, nám každoročně připomíná svou sílu. Ale co přesně ji způsobuje a jak se před ní bránit? V tomto článku se ponoříme do světa chřipkových virů, prozkoumáme jejich typy, mechanismy šíření a podrobně se zaměříme na příznaky, které nás mohou potkat.

Struktura a typy chřipkových virů

Za onemocněním zvaným chřipka stojí viry z čeledi Orthomyxoviridae, konkrétně typy A a B. Existuje i typ C, který však tvoří samostatný rod a obvykle způsobuje mírnější formy onemocnění. Chřipkový virus má pleomorfní, tedy proměnlivý tvar, může být sférický i vláknitý.

Jeho podstatou je virová RNA uložená v takzvané helikoidální kapsidě, která je následně obalena lipidovou membránou. Zajímavostí je, že replikace těchto virů probíhá na rozdíl od většiny ostatních RNA virů v jádře hostitelské buňky.

Na povrchu viru najdeme klíčové antigeny - hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). Tyto proteiny jsou zásadní pro patogenitu viru, usnadňují mu vstup do buněk a množení. Zatímco protein nukleokapsidy NP a membránové proteiny MP jsou druhově specifické a relativně stabilní, právě povrchové antigeny H a N podléhají změnám.

U viru chřipky A bylo identifikováno celkem 16 typů hemaglutininu a 9 typů neuraminidázy, které se dále dělí na subtypy. Právě vzájemná kombinace těchto antigenů nebo jejich variant vede k vzniku různých genetických mutací, které mohou spustit epidemie v populaci. Tyto změny zároveň určují nebezpečnost onemocnění, jeho nakažlivost a průběh.

Antigenní drift a shift: Klíč k epidemiím

Replikace viru probíhá v řasinkovém epitelu dýchacích cest. Rozsah změn v antigenní struktuře viru dělíme na dva typy: antigenní drift a antigenní shift.

Antigenní drift

Tento proces vzniká jako reakce na selekční tlak rostoucí imunity populace vůči již existujícím formám viru. Dochází k drobným bodovým mutacím, které způsobí záměnu jedné aminokyseliny v proteinu. To vede k menší změně antigenních charakteristik viru. Vzniklé subtypy pak způsobují opakující se menší epidemie v cyklech dvou až tří let, protože lidé, kteří již nákazu prodělali, nejsou plně chráněni. Antigenní drift se vyskytuje u chřipky typu A i B.

Antigenní shift

Na rozdíl od driftu jde o výraznou změnu v jednom nebo obou klíčových antigenech (H a N). Vzniká prakticky nový typ viru, který je zodpovědný za rozsáhlé pandemie, postihující všechny věkové skupiny. Tato změna nastává v intervalech delších než 10 let. Antigenní shift se vyskytuje výhradně u virů chřipky typu A. Rezervoárem nových antigenních typů chřipky A jsou zejména ptáci a prasata. Tyto nové kombinace viru jsou velmi nebezpečné, způsobují závažnější formy nemoci a rychle se šíří ve vnímavé lidské populaci, zejména ve velkých městech s vysokou hustotou zalidnění.

Rozdíly mezi chřipkou typu A a B

Viry typu A jsou zodpovědné za všechny velké epidemie a pandemie v historii. Vznikají v dekádních intervalech, spojených s novým antigenním shiftem. V případě antigenního driftu jsou epidemie obvykle menší.

Antigenní shift u viru typu B nebyl dosud zaznamenán. To však neznamená, že by chřipka typu B byla méně nepříjemná.

Jedním z možných vysvětlení sezónního výskytu chřipky, který nastává zejména v zimních měsících, je častější pobyt lidí ve vnitřních prostorách, což vede k těsnějšímu kontaktu. Dále se zvažuje vliv cestování během zimních prázdnin.

Nízké teploty a suchý vzduch mohou vysušovat ochranný hlen v dýchacích cestách, čímž viru usnadňují pronikání. Virus také v chladném prostředí déle přežívá na kontaminovaných površích. Přenos aerosolem je nejvyšší při teplotách pod 5 °C a nízké relativní vlhkosti vzduchu.

Zajímavou teorií, kterou předložil Robert Edgar Hope-Simpson v roce 1965, je spojitost sezónního výskytu chřipky s kolísáním hladiny vitaminu D, které souvisí s nedostatkem slunečního svitu.

Příznaky chřipky: Na co si dát pozor

Většina nakažených prodělá zjevnou formu onemocnění s typickými chřipkovými příznaky, které dále přispívají k šíření viru. Nejčastěji onemocní a infekci šíří malé děti, které jsou mnohem nakažlivější než dospělí. Virus u nich mohou šířit již v bezpříznakovém období a dokonce až dva týdny po infekci.

Typické příznaky

Chřipka se obvykle projevuje náhle a její hlavní příznaky zahrnují:

U chřipky typu B se mohou objevit i další specifické příznaky, zejména u dětí:

Chřipka bez teplot

Je důležité si uvědomit, že chřipka nemusí vždy probíhat s vysokými horečkami. Někdy se může projevovat i mírněji, s nižší teplotou nebo dokonce bez ní. V takových případech mohou dominovat ostatní příznaky jako únava, bolesti svalů, kašel nebo rýma.

Jak dlouho chřipka trvá a inkubační doba

Chřipka má relativně krátkou inkubační dobu, která se pohybuje mezi 1 až 4 dny po nákaze. První příznaky se objevují náhle, z plného zdraví.

Samotné onemocnění obvykle trvá 3 až 7 dní. V případě komplikací, jako je například zápal plic, může být vylučování viru do prostředí prodlouženo až na 10-12 dní. Pacienti s asymptomatickým průběhem onemocnění představují pro své okolí významné riziko šíření infekce.

Chřipka vs. COVID-19: Jak je rozlišit?

V dnešní době je důležité umět rozlišit mezi příznaky chřipky a onemocnění COVID-19, jelikož se mohou významně překrývat.

Chřipka se často vyznačuje náhlým nástupem horečky, zimnice, silných bolestí svalů a kloubů, výrazné únavy a bolestí hlavy. Může se objevit i silná dušnost nebo tlak na hrudi.

COVID-19 může mít podobné příznaky jako horečka, únava, bolesti hlavy, ale často je dominantní suchý, přetrvávající kašel. Klíčovým odlišujícím příznakem bývá ztráta chuti a čichu, která je u COVID-19 běžná, zatímco u chřipky spíše vzácná.

Doba inkubace COVID-19 je delší, obvykle 2 až 14 dní, a nemoc může trvat déle, zejména v těžších případech.

Pokud si nejste jistí svým zdravotním stavem, je vždy vhodné zachovat obezřetnost, vyhledat lékařskou pomoc a zvážit testování na COVID-19. Proti chřipce je účinnou prevencí očkování, které je dostupné i na mnoha klinikách.